Bytové domy ničí lidé bez kompetence žít ve svobodné společnosti

V panelácích a činžácích žije většina Čechů. Některá místa jsou pěkná a domy jsou udržované, ale pro řadu lidí jsou noční můrou sousedé. Ti, kteří devastují společné prostory včetně jejich okolí a neplatí poplatky. Jejich vymáhání je marné, byť tyto lidé mají příjmy. Třeba od státu. A zákony pro správu bytových družstev jsou tak složité, že přibývá domů, kde se nenajde nikdo, kdo by to chtěl dělat. O tom všem v rozhovoru s Martinem Hanákem ze Svazu českých a moravských bytových družstev.
Ing. Martin Hanák, ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev. Foto: Archiv

Slušní lidé žijící v bytových domech doplácejí na neplatiče společných poplatků. Daří se alespoň nějaké drobné vymoci?
Víme o společenství vlastníků (SVJ), které jsou v insolvenci z titulu toho, že neplní své závazky. Je to v oblastech, kde je větší koncentrace neplatičů a osob, které se nesnaží, aby to v domě dobře fungovalo. Vymáhání pohledávek je prakticky s nulovou úspěšností. Když je na bytě zástava, nemá družstvo či SVJ prakticky šanci. Další velký problém je, jak postupovat vůči lidem, kteří vůbec nerespektují právo, předpisy a základní principy slušného chování.

Myslíte tím v sociálně nepřizpůsobivé osoby, které nepracují a domy demolují?
V našich materiálech jsme takto se chovající osoby označovali jako „nepřizpůsobivé“. Od úřadu ochránkyně práv, ombudsmanky, jsme ale dostali varování, že používání termínu nepřizpůsobiví zavdává možné podezření ze spáchání trestného činu hanobení rasy a etnika. To je pak těžké.
Ombudsmanka používá termín „lidé bez kompetencí k bydlení“. Já si myslím, že jsou osoby bez kompetencí k pobytu ve svobodné společnosti. Jejich chování totiž nesouvisí jen s bydlením.
A vlastně opravdu ani termín „nepřizpůsobiví“ není výstižný, protože oni jsou té situaci přizpůsobeni dokonale. Využijí všech možností podpory, které využít mohou. My jsme vlastně ti nepřizpůsobiví, protože se na to koukáme, a nevíme, co máme s nimi dělat.

Od občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích se od roku 2014 očekávalo zjednodušení norem pro praktický život. Ve většině sfér ale tyto paragrafy lidem vše naopak zkomplikovaly. Jak je tomu u bytových družstev a společenství vlastníků?
Systém se zbláznil. Stát chrlí na lidi čím dál tím více požadavků, úplně nesmyslně. Co obnáší starost o dům? Aby v něm tekla voda, bylo teplo, čisto, aby se rozúčtovaly náklady na opravy. Kdyby to bylo tak snadné, tak lidé žijící v domech nemají problém to ve svém volném čase zajišťovat.
Zákonodárci ale hází na lidi další a další povinnosti, které už laik není schopen pobrat. A ochoten plnit po práci, téměř zadarmo, a ještě s velkou odpovědností. A navíc jim sousedé vynadají, když se jim něco nelíbí. Předseda a místopředseda esvéjéčka mají i trestněprávní odpovědnost, třeba když se něco stane, a oni nedoloží, že na vše byly řádné revize, např. plynu, výtahu nebo elektřiny.

Když společenství vlastníků vznikne (po privatizaci městských bytů nebo po transformaci z družstva, pozn. red.), tak lidé se nechají do statutárních orgánů většinou zvolit jen jednou. A když pak zjistí, jaká je to řehole, tak v dalším období už to dělat nechtějí. V mnoha případech se v domě nenajde nikdo…
Statutárním orgánem tak může být třetí osoba, třeba správcovské bytové družstvo. Z těch esvéjéček, které spravujeme, už nebylo ochotno zvolit do statutárních orgánů nikoho ze svých řad sedmnáct procent.

Řada odborníků upozorňuje na až neuvěřitelné rozpory v zákonech a vyhláškách. Řeknete takhle z patra také nějakou perlu?
V zákonech a jejich výkladech jsou značné rozpory. Třeba v rozúčtování tepla. Situace: Uživatel bytu nepustí správce do bytu nebo indikátory tepla záměrně ovlivňuje. Např. na ně dává mokré ručníky.
Zákon o službách říká, že sankcí je napočítání trojnásobku průměru z toho, co je napočítáno ostatním. Pak ale prováděcí vyhláška uvádí úplně jiný vzorec pro výpočet sankce za těchto okolností. Vyhláška stanovuje jiný postup, než zákon. Tak čím se řídit? Asi zákonem, je to vyšší norma.

Naslouchají vám politici a úředníci na ministerstvech, aby se ten blázinec kolem správy bytových domů už dal aspoň trochu do pořádku?
To je takříkajíc otázka na knihu. Situace byla stabilní do doby, než začal platit nový občanský zákoník. Pak se to velmi zkomplikovalo. S ministerstvem pro místní rozvoj se komunikuje poměrně rozumně a korektně. Bohužel to nelze říci o ministerstvu spravedlnosti z dob, kdy jej vedl pan Pelikán. To tam nebyla komunikace žádná. Připomínkovali jsme hromadu norem a prakticky ke všemu se postavili odmítavě. Uvidíme, zda se to zlepší s novým vedením.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 6
Sdílet článek